(cca1790-1820)
Tento výtvarný styl nabyl plné síly po francouzské revoluci. V dámské módě byl přijat antický styl reprezentovaný bílou volnou chemise převázanou pod prsy stuhou. Nejprve v čisté podobě bez ozdob později doplněn bílou výšivkou, která nabyla na bohatosti a barevnosti. Krátké období asi tří let ženy odložily korzet, aby se k němu později znovu vrátily ve změněné podobě. Byl již méně vyztužený a časem doplněný o vsadky, které umožnily vytvoření korzetu, který lépe kopíroval přirozený tvar těla.
V této době již bylo pevně dané jakou formu měly mít šaty určené k jednotlivým příležitostem během dne a jaké oděvní součásti k nim patřily. V tomto období se zvýšila rychlost jakou se móda proměňovala. Během poměrně krátkého empíru můžeme pozorovat proměnu empírové módy, a proto ani tady nesmíme při tvorbě repliky podcenit přesné stanovení období, ze kterého mají šaty být. Také je třeba si rozvážit příležitosti, ke které jsou určeny – alespoň denní a večerní nošení, aby tomu odpovídala barevnost materiálu, střih a forma zdobení šatů.
Hlavní mužskou oděvní součástí byl frak, který měl charakteristický vysoký zvednutý límec, stejně jako košile a byl doplněn širokou bílou vázankou. Tento frak byl takřka výhradně jednobarevný a bez jakýchkoliv ozdob. Úzké kalhoty končily pod koleny a na ně navazovaly bílé punčochy. Po roce 1800 se prodloužily a zasouvaly se do vysokých holínek. Typickou pánskou pokrývkou hlavy byl cylindr.