biedermayer
(cca 1820-1840)
Střídmý empír byl postupně nahrazen zdobným biedermeierem. Linie pasu u živůtku se postupně opět posouvá dolů na jeho přirozenou pozici,je přepásána širokým páskem, sukně se rozšířila a spolu s ní se rozšířily i rukávy, které byly pro toto období tolik typické. Byly všité do živůtku ve sníženém průramku a tím umocňovaly dojem dlouhé šíje a ladných ramen. Jejich maximální objem byl podpírán vycpávkami připevněným ke spodní košili. Teprve na konci 30. let se rukávy začaly zužovat a postupně se staly přoléhavými.
Také objem sukně byl dosahován vyztuženou spodničkou, která neměla v sobě všité kostice, nebo dráty, ale byly do ní zašité provázky, které ji zpevňovaly. Délka sukně se zkrátila až ke kotníkům, a tak bota byla brána jako nedílná estetická součást dotvářející celkový vzhled.
Součástí oděvu je spodní košile, korzet – sahající až pod pás a vpředu vyztužen rigidní kosticí, popřípadě vycpávky a svrchní šaty.
Dámskou pokrývkou hlavy se stal klobouk posazovaný dozadu do týly s širokou půlkulatou krempou. Z pod něho vykukovaly po stranách obličeje vlasy naaranžované do bohatých loken.
V pánské módě se prodloužily kalhoty do úzkého trubkovitého tvaru, který sahal až přes boty. Kromě fraku přibyl do módy i kabát, který postupem času nabývá na popularitě. Límec fraku se ze stojaté podoby dostal do přeložené formy, jak ho známe dnes. Biedermeier se již otevřel více barevnosti a stejně jako v módě ženské i v mužském oděvu se objevily kostkované materiály.